ČS-klub

OHLÉDNUTÍ - ARCHIV

Gustav Oplustil: O setkání za komínem

...aneb o spolupráci na zábavních pořadech

,,Když jsem zakotvil jako dramaturg v redakci zábavy v Československé televizi, měl jsem na starosti cyklus, který pojednával o řemeslech. Hned první díl nesl název Mistři dobrého tahu a byl o kominících. Program jsem konferoval s Ivou Janžurovou, se kterou jsem se seznámil přes přítele a tak jsme se skoro denně potkávali při natáčení. No užili jsme si: vzhledem k tématu se točilo mezi komíny na střechách. Třikrát jsem málem spadl se střechy, zatímco Iva vyvolávala dojem, že právě skončila artistickou školu. Režisér Zdeněk Podskalský měl třeba v úmyslu, abychom s kominickým mistrem vylezli na tovární komín, což by bylo efektní. Naštěstí k tomu nedošlo, ač Iva nebyla proti. Nakonec jsme málem skončili u soudu, kominický cech totiž podal stížnost, že v pořadu se hovoří o krádeži uzenýho, což počestné pracovníky řemesla poškozuje. Zazněla zde totiž Píseň o pověrčivém uzenáři od Jiřího Suchého. Protože ale něco podobného se někde přihodilo jinde, případ se urovnal. A v přípravě byl další díl o holičích a kadeřnicích s názvem Jde o hlavu. Abych se jako zaměstnanec ČST zase do něčeho nezapletl, moderátora jsem už nedělal. Když pak vedení zjistilo, že třetí díl o pokrývačích a klempířích má titul Jsme proti zatýkání, cyklus se zastavil a zrušil úplně.

S režisérem Zdeňkem Podskalským jsme začaly připravovat malé písničkové komedie, ve které se uplatňovaly známé písně a šlágry. Začalo to už v Babiččině krabičce, kde se úspěšně zpívali starší písně pro pamětníky. Já přišel s nápadem, že by se takové písně mohly zakomponovat do děje a vytvářely by dějovou součást hry. Nejprve jsme to vyzkoušeli v cyklu Bejvávalo, kde se pojednávalo o historii zábavy a vzniku starých kupletů, jak přicházely na svět. Záměr jsme realizovali na jednoaktové komedii Blázinec na prvním poschodí, kterou jsme přepsali na první c. k. muzikál. Děj se poněkud obohatil a vše bylo doplněno starými kuplety z doby šantánů. Důležité bylo obsazení, které si režisér Podskalský zvolil - Iva Janžurová, Miloš Kopecký, Vlastimil Brodský a Lubomír Lipský. Vynikající komediální herci zdatní i pěvecky. Záměř se vydařil, a tak jsme pokračovali.

Vytvořili jsme komediální občasník o smolném svůdníku Alfonse Karáska šitém na míru Miloši Kopeckému. A protože vedle sebe potřeboval též komediální herečky, nechyběla znovu taky Iva Janžurová. V pokračování To byla, svatba, strýčku jsme po Ivě chtěli výkon přímo artistický, což ale byla voda na její mlyn. Iva a Kopecký se roli přímo briliantně, při náročních scénách s motorkou a unikající pneumatikou museli běhat po lukách i skákat přes potoky. On starý mládenec a ona pečlivá družička, která pronasleduje smůla za smůlou.

Další film v podobním duchu byl Námluvy komtesy Gladioly aneb Přistání ve skleníku, což byla lehká parodie na lidovou operetku. Nemůžu ovšem zapomenout na komedii, kterou si zvlášť cením. S nápadem přišel Vladimír Menšík, nastínil děj a vybídl mě, abych napsal scénář. Ten příběh byl tak zajímavý, že jsem nelenil a během necelého měsíce byl scénář komedii Kam slunce nechodí... na stole. To bylo už v době, kdy začal vysílat druhý program ČST a byla zde potřebba zásoby pořadů. Natáčení probíhalo po roce 1969, kdy leckterý z předních umělců měl zakázanou či pozastavenou činnost. Patřili medzi ně Iva Janžurová, Rudolf Hrušinský a Josef Kemr, o kterých jevil zájem režisér Ivo Novák, ač sám stál na Barrandově před výpovědí. A právě repertoárová nouze, o které jsem se zmínil, nám pomohla, že jsme prosadili prvotřídní obsazení, tedy Ivu Janžurovou ve dvojici s Láďou Menšíkem. Místo zakázaného Hrušínskeho a Václava Voskvy jsme měli Ilju Prachaře, ale také Josefa Kemra, Marii Drahokoupilovou, Waldu Matušku a režiséra Ivo Nováka. Musím poznamenat, že Iva a Láďa předvedli v rolích sociálně slabší zahradnické rodiny s osmi dětmi excelentní výkony - a vpatách za nimi všichni ostatní. Původně se pomýšlelo, že film se bude vysílat jen na druhém programu, kde je zatím málo diváků. Proto mohli být výjimečně obsazeni i ty se zákazem. Výsledek ale překonal očekávání a tak se tahle komedie dostala také na první program. Tím na sebe upozornila a výsledek byl takový, že film byl stažen a skončil v trezoru. Ne však natrvalo. Po úscpěchu u diváků a zahraničných zájemců se tento televizní film prodal a vysílal na obrazovkách po celé Evropě."

(zdroj: kniha Iva Janžurová - Včera, dnes a zítra)

malá hudební video-ukážka z filmu Námluvy komtesy Gladioly aneb Přistání ve skleníku (1971)